Daň z nabytí nemovitosti – částka, s níž v uplynulých letech museli počítat všichni, kteří se rozhodli koupit dům, byt či jiný nemovitý majetek. Zákon týkající se této daně je ale nyní těsně na pokraji zásadní změny. Ta by měla cestu k vlastnímu bydlení ulehčit poměrně vysokému procentu české společnosti. Jaké konkrétní změny u dani z nemovitosti mohou nastat, co by se změnilo v porovnání s původním zněním zákona a jde ve výsledku o důvod k radosti nebo spíše pravý opak?
Mimořádná situace, mimořádná rozhodnutí
Poslední měsíce byly náročným obdobím pro každého každého z nás. Situace s koronavirem otřásla s důvěrně známými systémy i fungováním společnosti. Kompletní zastavení a zmrazení veřejného života se přirozeně muselo promítnout do ekonomiky nejen na celosvětové ale i státní úrovni. Česká vláda během nouzového stavu i po něm udělala několik změn, které by měly dát věci opět do pohybu a v ideálním případě vrátit rychle život do starých dobrých kolejí. Jednou z těchto změn je i návrh o zrušení vcelku nepopulární daně z nabytí nemovitosti.
Tento návrh byl schválen Poslaneckou sněmovnou 8. 7. 2020 a nyní čeká na projednání a hlasování v Senátu. K tomu by mělo dojít někdy v polovině srpna. Daň z nemovitosti, nebo lépe řečeno z jeho nabytí, je v současnosti povinen platit každý nový vlastník nemovitosti. Výjimku tvoří pouze dědicové a ti, kteří nemovitost získali darem. Daň ve výši přesně 4 % z kupní ceny musí kupující uhradit do lhůty 3 měsíců od nabytí své nové nemovitosti. Pro důvod kontroverze a neoblíbenosti této daně nemusíme chodit daleko.
Blíž novému bydlení
Čtyři procenta nejsou z běžné ceny nemovitosti tak úplně málo. Pokud bychom měli hovořit v konkrétních částkách, tato výše procent odpovídá sumě v desítkách či nižších řádech stovek tisíc korun. Ve spojení s poměrně krátkým obdobím pro splatnost tato daň představuje další finanční zatížení při už tak nákladném a náročném procesu. V posledních měsících došlo v důsledku pandemie k výraznému utlumení pohybu na trhu s nemovitostmi. Zrušení daně z nemovitosti by tedy mělo být nástrojem, jak z pořízení nového bydlení udělat dosažitelnější cíl pro větší procento lidí. Navíc ušetřené peníze, které by jinak padly na onu daň, se při zařizování či rekonstrukci nového domova vždycky hodí, že?
Má to háček?
Zrušení daně by bylo jistě všeobecně vřele vítáno. Nicméně se nabízí otázka, zda se k tomuto kroku neváže nějaký ten háček či méně příjemná novinka. Ano i ne, a jak pro koho. Záleží na úhlu pohledu.
Asi jen málokdo si dnes může koupit nemovitost bez toho, aniž by si musel sjednat hypotéku. Výše uhrazených splátek včetně úroků se každoročně, a to po celý čas splácení hypotéky, přikládá k daňovému přiznání. Svůj základ pro výpočet daně z příjmů si můžete snížit o maximální částku úroků, která nyní činí 300 000 korun. Pokud by byl návrh o zrušení daně z nemovitosti přijat, tato částka by se snížila na polovinu, tedy na 150 000 korun.
Jak jsme již psali výše, hlavním cílem celého zrušení daně z nemovitosti je opětovné rozpohybování trhu s nemovitostmi a usnadnění podmínek pro získání bydlení. Skupinou, na níž je v tomto případě myšleno hlavně, jsou lidé v produktivním věku s odpovídajícími příjmy pro získání hypotéky na vlastní bydlení. Spadáte-li do této kategorie, snížení maximální částky k odečtu by se vás při koupi domu či bytu nemělo nijak výrazně dotknout.
Schválení zákona i malý bonus
Zrušení o dani z nemovitosti je stále pouze návrhem, který by při svém schválení začal platit nejdříve v druhé polovině srpna. Navíc se zpětnou platností. Co to znamená? Pokud jste si pořídili svou nemovitost po 1. prosinci 2019 a daň z nabytí nemovitosti již uhradili, bude vám v takovém případě celá částka vrácena zpět. Dalším mezníkem je konec roku 2020 – koupíte-li nemovitost ještě tento rok, nebudete muset, v případě jejího prodeje po uplynutí lhůty 5 let od koupě, platit daň ze zisku z prodeje. V roce 2021 se tento tzv. časový test prodlužuje na 10 let.